První zmínka o obci Dříteč je z roku 1229, kdy byla darována dvořanem Czastou Opatovickému kláštěru. První zmínka o kostele je z roku 1352, když bylo v Litomyšli založeno biskupství. Roku 1513 postavil Vilém z Pernštejna most přes Labe. Roku 1615 byla postavena dřevěná škola, roku 1829 škola kamenná a r. 1868 první poschodí. Roku 1895 byla zřízena pošta.

3. února 1884 na schůzi občanů byl založen Sbor dobrovolných hasičů ve Dřítči. Hlavní podíl na založení měl tehdejší starosta obce František Kohoutek. Na ustavující schůzi a k volbám se dostavilo 26 členů ze Dřítče a 8 členů z Němčic. 

Byli zvoleni 

Kořínek Josef - velitel sboru

Hrdý Josef - podvelitel

Štěrba Václav - jednatel

Jošt Josef, farář - pokladník

Dašek Václav - četař

Vlachý František - četař

Píša Josef z Němčic - četař

Balada Josef - zbrojník 

Další členové:

Vavřina Bartoloměj, Ditrych Josef, Mládek František, Machač Jan, Urbanec Josef, Trubač František, Hýsek Antonín, Dašek František, Nosek Josef, Štěrba František, Hájek František, Milichovský Jan, Hýsek František, Kadeřávek František, Balada Matěj, Vlasák Josef, Balada František, Konvalina Jan a Bendl František. 

Členové z Němčic: 

Kmoníček Václav, Valenta Josef, Štěpánek František, Jedlička Josef, Smrček František, Bartoníček Josef a Pikhart František 

Pojišťovna Slavia se zavázala vybavit sbor a již v listopadu téhož roku se výstroj a výzbroj rozdělila následovně: Velitel a podvelitel obdrželi oblek a signálku se šňůrkou. Přilba a nůž fašinový byly jejich vlastním majetkem. Četaři obdrželi oblek a výzbroj četařskou. František Štěpánek obdržel oblek, pás, hornu a chochol. Dašek Václav a Machač Jan obdrželi oblek, hornu a pás. Deset členů obdrželo oblek a výzbroj bouračskou. Deset členů obdrželo oblek a pás. Čtyři členové obdrželi oblek a výzbroj lezeckou.

Ještě v tomtéž roce dostali od okresního výboru z Pardubic čtyřkolovou ruční stříkačku, pro kterou postavili hasičskou kolnu na místě dnešní hasičské zbrojnice.

Poprvé zasahovali se stříkačkou u ohně 15. prosince 1884 v Újezdě. Se stříkačkou pak cvičí pod dohledem dozorce Jana Vernera z Pardubic. Největšího úspěchu dosáhl sbor dne 25. dubna 1885 při velkém lesním požáru v Kladivě, panském lese mezi Labem a Kunětickou horou. I přes velký nedostatek vody lesní požár udusili, za což se sboru dostalo vzácného poděkování a odměny 1 hl piva od správy velkostatku svobodného pána Drascheho z Valenberku, majitele panství. Sbor se dne 28. května 1885 zúčastnil slavnostního uvítání královehradeckého biskupa dr. Haise v Sezemicích na dvou ozdobených vozech, které jim propůjčili pan Hendrych ze Dřítče a pan Bartoníček z Němčic. Dále vítali na koních v Němčicích svého člena Vavřinu Bartoloměje při jeho veselce. V roce 1885 se sbor účastnil dalších slavností, veřejných akcí a uspořádal první hasičský ples ve Dřítči, jehož výtěžek byl 13 zlatých. Plesy se pořádaly střídavě u Hrdých a Metelků, později pak u Pavlíčků a Syrůčků nebo Ledvinků. Rovněž bylo odesláno první hlášení o činnosti sboru ke slavnému CK hejtmanství v Pardubicích. Sbor také úspěšně zasahoval při požárech v Opatovicích, ve Vysoké nad Labem a v Borku.

Dne 11. ledna 1886 byla svolána mimořádná valná hromada, na které byl za zásluhy o sbor jmenován čestným členem starosta obce František Kohoutek a usneseno bylo, že mu bude v den jeho svatby předán diplom za doprovodu hudby. Hudba stála 3 zlaté. V pokladně peníze nebyly a velitel je musel zaplatit ze svého. Na další schůzi bylo usneseno dáti se pojistiti za roční poplatek 5 krejcarů. Byl ustanoven poplatek při účasti sboru na pohřbu spoluobčanů a to 4 zlaté a více. Poplatek se nebude vybírat při pohřbu člena ani při pohřbu jeho manželky. Sbor zakoupil výzbroj za 58 zlatých a 28 krejcarů. Dochází k prvnímu vyloučení pro porušení služebního řádu a z příčin morálních, a to člena Františka Smrčka z Němčic a Josefa Svobody z Dřítče. Dívky pořádaly vínek a čistý výtěžek 24 zlatých věnovaly hasičskému sboru. Další podpora byla 120 zlatých od vysokého zemského výboru.

Po prvních třech letech jsou provedeny volby. Dosavadní velitel Kořínek Josef přejímá funkci starosty obce. Na jeho místo velitele sboru nastupuje dosavadní podvelitel Hrdý Josef. Novým podvelitelem je zvolen Balada Matěj. Za nemocného pokladníka faráře Jošta Josefa je zvolen nový farář Kopecký Antonín. Novým četařem je zvolen Nosek Josef a nadhasičem Píša Josef a Konvalina Josef.

V roce 1888 sbor doprovodil na poslední cestě svého prvního pokladníka, děkana Josefa Jošta. Při odhalení desky Bratrancům Veverkovým, která je umístěna u zdejšího kostela, udržovali členové sboru pořádek. Údajně zde mělo být na 5 000 občanů, 14 sborů a 5 hudeb z okresu Pardubice, Přelouč a Holice. Za člena se hlásí Syrůček Josef. Bilance kasovní byla v tomto roce: příjmy 50 zlatých a 42 krejcarů, vydání 9 zlatých a 30 krejcarů. Hotovost 21 zlatých a 12 krejcarů. Sbor poslal slovutnému obecnímu zastupitelstvu děkovný dopis za podporu při zhotovení sušáku na hadice. Podpora činila 16 zlatých.

Pod údajem z roku 1889 je zapsáno, že upadá pracovní morálka sboru. Pro neplnění povinností je vyloučen Kadeřávek František, Machač Jan, Dašek Václav, Dašek František a Valenta Josef. Sbor čítá 22 členů, 2 přispívající a 1 čestný člen. Sbor se zúčastnil velkého požáru, kdy ve Dřítči hořelo najednou 7 usedlostí - Konvaliny, Trojanové, Kloučka, Hrdého, Štěrby, Laksara a Danihelky. Dále zasahoval u požárů v Hrobicích u Urbanců, v Bohumilči u Rosůlků a ve Dřítči u Kadeřávků. Byly rovněž dva plané poplachy v rámci cvičení.