První zmínka o obci Dříteč je z roku 1229, kdy byla darována dvořanem Czastou Opatovickému kláštěru. První zmínka o kostele je z roku 1352, když bylo v Litomyšli založeno biskupství. Roku 1513 postavil Vilém z Pernštejna most přes Labe. Roku 1615 byla postavena dřevěná škola, roku 1829 škola kamenná a r. 1868 první poschodí. Roku 1895 byla zřízena pošta.

3. února 1884 na schůzi občanů byl založen Sbor dobrovolných hasičů ve Dřítči. Hlavní podíl na založení měl tehdejší starosta obce František Kohoutek. Na ustavující schůzi a k volbám se dostavilo 26 členů ze Dřítče a 8 členů z Němčic. 

Byli zvoleni 

Kořínek Josef - velitel sboru

Hrdý Josef - podvelitel

Štěrba Václav - jednatel

Jošt Josef, farář - pokladník

Dašek Václav - četař

Vlachý František - četař

Píša Josef z Němčic - četař

Balada Josef - zbrojník 

Další členové:

Vavřina Bartoloměj, Ditrych Josef, Mládek František, Machač Jan, Urbanec Josef, Trubač František, Hýsek Antonín, Dašek František, Nosek Josef, Štěrba František, Hájek František, Milichovský Jan, Hýsek František, Kadeřávek František, Balada Matěj, Vlasák Josef, Balada František, Konvalina Jan a Bendl František. 

Členové z Němčic: 

Kmoníček Václav, Valenta Josef, Štěpánek František, Jedlička Josef, Smrček František, Bartoníček Josef a Pikhart František 

Pojišťovna Slavia se zavázala vybavit sbor a již v listopadu téhož roku se výstroj a výzbroj rozdělila následovně: Velitel a podvelitel obdrželi oblek a signálku se šňůrkou. Přilba a nůž fašinový byly jejich vlastním majetkem. Četaři obdrželi oblek a výzbroj četařskou. František Štěpánek obdržel oblek, pás, hornu a chochol. Dašek Václav a Machač Jan obdrželi oblek, hornu a pás. Deset členů obdrželo oblek a výzbroj bouračskou. Deset členů obdrželo oblek a pás. Čtyři členové obdrželi oblek a výzbroj lezeckou.

Ještě v tomtéž roce dostali od okresního výboru z Pardubic čtyřkolovou ruční stříkačku, pro kterou postavili hasičskou kolnu na místě dnešní hasičské zbrojnice.

Poprvé zasahovali se stříkačkou u ohně 15. prosince 1884 v Újezdě. Se stříkačkou pak cvičí pod dohledem dozorce Jana Vernera z Pardubic. Největšího úspěchu dosáhl sbor dne 25. dubna 1885 při velkém lesním požáru v Kladivě, panském lese mezi Labem a Kunětickou horou. I přes velký nedostatek vody lesní požár udusili, za což se sboru dostalo vzácného poděkování a odměny 1 hl piva od správy velkostatku svobodného pána Drascheho z Valenberku, majitele panství. Sbor se dne 28. května 1885 zúčastnil slavnostního uvítání královehradeckého biskupa dr. Haise v Sezemicích na dvou ozdobených vozech, které jim propůjčili pan Hendrych ze Dřítče a pan Bartoníček z Němčic. Dále vítali na koních v Němčicích svého člena Vavřinu Bartoloměje při jeho veselce. V roce 1885 se sbor účastnil dalších slavností, veřejných akcí a uspořádal první hasičský ples ve Dřítči, jehož výtěžek byl 13 zlatých. Plesy se pořádaly střídavě u Hrdých a Metelků, později pak u Pavlíčků a Syrůčků nebo Ledvinků. Rovněž bylo odesláno první hlášení o činnosti sboru ke slavnému CK hejtmanství v Pardubicích. Sbor také úspěšně zasahoval při požárech v Opatovicích, ve Vysoké nad Labem a v Borku.

Dne 11. ledna 1886 byla svolána mimořádná valná hromada, na které byl za zásluhy o sbor jmenován čestným členem starosta obce František Kohoutek a usneseno bylo, že mu bude v den jeho svatby předán diplom za doprovodu hudby. Hudba stála 3 zlaté. V pokladně peníze nebyly a velitel je musel zaplatit ze svého. Na další schůzi bylo usneseno dáti se pojistiti za roční poplatek 5 krejcarů. Byl ustanoven poplatek při účasti sboru na pohřbu spoluobčanů a to 4 zlaté a více. Poplatek se nebude vybírat při pohřbu člena ani při pohřbu jeho manželky. Sbor zakoupil výzbroj za 58 zlatých a 28 krejcarů. Dochází k prvnímu vyloučení pro porušení služebního řádu a z příčin morálních, a to člena Františka Smrčka z Němčic a Josefa Svobody z Dřítče. Dívky pořádaly vínek a čistý výtěžek 24 zlatých věnovaly hasičskému sboru. Další podpora byla 120 zlatých od vysokého zemského výboru.

Po prvních třech letech jsou provedeny volby. Dosavadní velitel Kořínek Josef přejímá funkci starosty obce. Na jeho místo velitele sboru nastupuje dosavadní podvelitel Hrdý Josef. Novým podvelitelem je zvolen Balada Matěj. Za nemocného pokladníka faráře Jošta Josefa je zvolen nový farář Kopecký Antonín. Novým četařem je zvolen Nosek Josef a nadhasičem Píša Josef a Konvalina Josef.

V roce 1888 sbor doprovodil na poslední cestě svého prvního pokladníka, děkana Josefa Jošta. Při odhalení desky Bratrancům Veverkovým, která je umístěna u zdejšího kostela, udržovali členové sboru pořádek. Údajně zde mělo být na 5 000 občanů, 14 sborů a 5 hudeb z okresu Pardubice, Přelouč a Holice. Za člena se hlásí Syrůček Josef. Bilance kasovní byla v tomto roce: příjmy 50 zlatých a 42 krejcarů, vydání 9 zlatých a 30 krejcarů. Hotovost 21 zlatých a 12 krejcarů. Sbor poslal slovutnému obecnímu zastupitelstvu děkovný dopis za podporu při zhotovení sušáku na hadice. Podpora činila 16 zlatých.

Pod údajem z roku 1889 je zapsáno, že upadá pracovní morálka sboru. Pro neplnění povinností je vyloučen Kadeřávek František, Machač Jan, Dašek Václav, Dašek František a Valenta Josef. Sbor čítá 22 členů, 2 přispívající a 1 čestný člen. Sbor se zúčastnil velkého požáru, kdy ve Dřítči hořelo najednou 7 usedlostí - Konvaliny, Trojanové, Kloučka, Hrdého, Štěrby, Laksara a Danihelky. Dále zasahoval u požárů v Hrobicích u Urbanců, v Bohumilči u Rosůlků a ve Dřítči u Kadeřávků. Byly rovněž dva plané poplachy v rámci cvičení.

 

Roku 1890 jsou opět provedeny volby. Velitelem zůstává Hrdý Josef, přestože je i starostou obce. Novým podvelitelem je Nosek Josef, četařem Josef Píša, nadhasičem Štěpánek František a strojníkem Štěrba František. Požáru se zúčastnil sbor v Bukovině, ve Dřítči u Syrůčků, kde hořel stoh slámy, v Němčicích u Poskočilů a Kmoníčků. Planý poplach byl jeden u J. Machače ve Dřítči. Při jednom požáru v Němčicích se sboru dostalo velkého ocenění, protože si museli stříkačkou dopravit k požáru vodu vlastními silami, jelikož nebyla k dosažení koňská přípřež. Při jednom z požárů utrpěl újmu na zdraví strojník Josef Balada a na následky zemřel. Novým strojníkem byl jmenován Urbanec Josef, trubačem Hájek František a Hýsek Antonín. Sbor se zúčastnil v Pardubicích oslav desetiletého trvání Matice školské.

Zajímavé je statistické hlášení Slavné zemské ústřední hasičské jednotě Království českého za rok 1890. V něm je uvedeno, že obec Dříteč měla 438 obyvatel. Sbor měl 21 členů, 2 členy přispívající, 1 člen čestný, 1 člen onemocnělý, 1 vdova a 4 sirotkové po Baladu Josefovi. Schůzí bylo konáno 7, cvičení také 7. Požáry 1 v místě a 2 v okolí. 

Majetek je uveden takto: jedna stříkačka čtyřkolová se strojem sacím, jedna stříkačka ruční, 360 m hadic, 6 savic, 2 žebře hákové a dva na střechu, 2 voznice, 10 ks bouracího nářadí, jedna kulna. Celková hodnota 1390 zlatých 25 krejcarů.

Velký požár v Brozanech, další v Němčicích a ve Dřítči. Někdy místo díků se jim dostalo i urážek a nadávek (v Němčicích a později i v Dražkově).

V červenci 1893 darovalo slavné obecní zastupitelstvo sboru 20 kalhot na dobu 5ti let. V prosinci zemřel pokladník, farář Kopecký Antonín. Členové sboru stáli čestnou stráž u rakve a ostatní udržovali pořádek neb přišlo hodně občanů z okolních obcí.

V roce 1894 navštívil sbor zemský inspektor hasičský, aby zjistil, v jakém stavu jsou hasičské věci. Až na malé výjimky vše shledal v naprostém pořádku. V tomto roce došlo ke dvěma požárům ve Dřítči, a to u pana Matěje Balady a Františka Harvánka. Po těchto požárech se roznemohl následkem velké námahy pan František Balada, nadhasič a proto dostal podporu 28 zlatých.

V roce 1895 byl na základě jednohlasného rozhodnutí výboru vyloučen z řad členů pan František Trubač za porušení služebního řádu, neboť neoznámil požár v Dražkově, který viděl, což mu bylo svědecky dokázáno. Sbor se zúčastnil veřejného cvičení v Sezemicích a vyslal 4 členy na velký sjezd hasičstva československého do Prahy. Sjezdu se zúčastnili pan Josef Nosek, František Štěrba, Antonín Pavlíček a Jan Konvalina. Jízdné se pokrylo ze spolkové pokladny.

Roku 1896 byly provedeny volby za přítomnosti starosty obce Václava Panchártka. Zvoleni byli:

Velitelem Nosek Josef, podvelitelem Vlachý František, četařem Štěpánek František a Konvalina Jan, nadhasičem Jelínek František a Balada František, jednatelem Bína Josef, učitel a pokladníkem Syrůček Josef, který tuto funkci vykonával 31 let. Byl jmenován čestným členem a když po letech se odstěhoval do Předměřic nad Labem. Vyloučeni pro neplnění povinností byli Jan Bartoníček z Němčic a Mládek František z Dřítče. Sbor se zúčastnil 14.října 1896 požáru v Dražkově a Lukovně, kdy vyhořela chalupa pana Pokorného.

V roce 1897 je zapsáno, že se bude ve Dřítči konati župní sjezd. V dalších zápisech však o tomto není nikde žádná zmínka. Po dvou letech byly provedeny náhradní volby. Velitelem byl zvolen Vlachý František, který tuto funkci vykonával až do roku 1925. Jednatelem Rosůlek Stanislav a nadhasičem Pavlíček Antonín. Ostatní se nezměnilo. Při volbách v roce 1899 pak nebyla žádná změna. Sbor čítal 23 členů, 1 člen čestný, 6 členů přispívajích. Pokladní hotovost 1 krejcar. Celkem došlo ke třem požárům - v Bohumilči, v Lukovně a v Bukovině. Do sboru byl přijat Josef Zach a vyloučen Josef Černík.

V roce 1900 zemřel bývalý starosta obce a zakládající čestný člen Kohoutek František. V roce 1901 zemřel bývalý velitel Hrdý Josef a činný podvelitel Konvalina Jan, který byl členem 17 let. Roku 1902 byly provedeny volby. Roku 1903 se 2. srpna sbor účastnil otevření hasičské zbrojnice v Borku. 

 

Je nutné podotknout, že sbor si svépomocí pořídil slavnostní oblek dle předpisu hasičské jednoty a vystoupil v něm prvně při sjezdu v Pardubicích. Během roku došlo ke třem požárům. Počet členů 15 a 3 přispívající. 

 

V roce 1906 je vyloučen František Rajek za neslušné chování, ale příští rok je přijmut zpět na zkušební dobu. Počet členů se každým rokem mění. Vystoupil jednatel Josef Bína a za jeho činnost je mu doručen Pamětní list. Novým jednatelem je zvolen Pavlíček Antonín, který tuto funkci zastával 26 let. Skoro každý rok zasahoval sbor u požáru, třeba až v Kuněticích nebo Hrobicích, ve Dvoře. Dne 23. 6. 1907 byl sbor podroben přehlídce župním dozorcem a zavedeny nové knihy - matrika členů a požární deník (tyto se nedochovaly) a jednací protokol.

V roce 1908 se sbor účastnil požáru v Bukovině u Červinků. Dne 28.září 1909 se konala oslava 25 let trvání sboru s tímto programem:

Ráno se sbor zúčastnil služeb božích. Společný oběd. Ve 13.30 přednášky a večer taneční věneček. Oslav se účastnily sbory z Bukoviny, Rábů a Sezemic. Při této příležitosti věnoval sbor 20 K Ústřední Matici školské. Přednášku měl učitel Urban ze Sezemic o významu českého hasičstva. O dějinách a činnosti sboru za uplynulých 25 let promluvil velitel sboru Vlachý František. Bylo přítomno 5 zakládajících členů a to: Vlachý František, Štěpánek František, Štěrba František, Hýsek Antonín a Rájek František. Pro jubilanty bylo zažádáno o medaile u CK okresního hejtmanství. Medaile byly uděleny příští rok a to opět 28. září slavnostním způsobem. Přítomni byli členové z Bukoviny, Borku, Býště a Sezemic. Přednášku měl opět učitel Urban a pořádal se i věneček. Obec Dříteč nechala ušít pracovní oblek všem činným členům. Sbor obdržel 80 K od Ústřední hasičské jednoty na zakoupení hadic. Uznání a pochvaly se dostalo sboru při požáru v Hrobicích u Salavců. Obec Hrobice na důkaz ocenění věnovala sboru 16 K. Členové mezi sebou vybrali 3 K ve prospěch chudých dětí na školách v poněmčeném území.

V roce 1913 provedl župní dozorce pan Vojáček přehlídku mužstva (již podruhé). 

Dne 18. července 1914 se konala poslední schůze sboru, jelikož 26. července v ranních hodinách byla na svátek svaté Anny vyhlášena mobilizace první světové války. Ze sboru narukovalo celkem 14 členů (Čech Josef, Pilař Josef, Konvalina Václav, Štěrba Jaroslav, Kalenský Josef, Štěrba Josef, Libčický František, Šimon Václav, Milichovský Josef, Tobiášek František, Němeček Jan, Vošoust Vincenc, Pavlíček Antonín a Zikl Josef).

Po dobu I. světové války nebyla ve sboru žádná činnost, neb větší část členů byla na vojně. Požár byl za tu dobu jen jeden, a to ve Dřítči 19. října 1916 u Kožených. Po čtyřletém přerušení válkou se první schůze hasičského sboru konala 9. ledna 1919 za přítomnosti 17 členů. Schůzi zahájil velitel František Vlachý, který vzpomněl na padlé členy - Josefa Milichovského, Václava Konvalinu a Josefa Jikla. Poté dlouholetý pokladník Josef Syrůček vyzdvihuje ve svém proslovu novou dobu, která nám nastává po osvobození. Nabádá členy k probudilé práci a svornosti v naší mladé svobodné republice Československé a provolává jí "Nazdar". Pak valná hromada pokračuje. Je podána zpráva jednatelská, pokladní a je přistoupeno k volbám.

Dosavadní výbor byl jen doplněn a zvolen nadhasič Tobiášek František, zbrojník Hýsek Antonín ml., cvičitel Stejskal Jan, učitel. Jako noví členové po válce se hlásí Moskal Josef, Jeník Václav a Stejskal Jan. Sbor má 17 členů. Je dohodnuto udělat pořádek ve zbrojnici a provést inventuru. Po válce se změnila i veřejná činnost sboru. Pořádá dále plesy. Sbor také cvičí se sekyrkami, žebříky a tyčemi na župních, okrskových a veřejných cvičeních v mnoha obcích. Byl také u přivítání prvního prezidenta ČSR T.G. Masaryka v Pardubicích při jeho návštěvě města.

Sbor se zúčastnil slavnosti při odhalení památníku svobody padlým a dobyvatelům naší samostatnosti ve Dřítči - přesné datum se nezachovalo. Další jeho účast byla při Husově oslavě na Kořínkově kopci ve Dřítči a 5. 10. 1920 při odhalení památníku padlých v Němčicích. V tomto roce pro zvýšení činnosti věnovali místní občané sboru z dobrovolných příspěvků 1881 Kčs. Sbor čítal 20 členů činných a 3 přispívající. Na požádání Okresní politické správy zastával sbor bezpečnostní stráž při pořádání "třešňové slavnosti" na Kunětické hoře konané dne 25. 6. 1922. Požární činnost vykazuje sbor u 4 požárů, a to v Zástavě u Dědků, kde shořela střecha obytného stavení, v Lukovně u Mlatečků, Bačinů a Sluků, v Dražkově u Kašparů a ve Dřítči u Tichých. V tomto roce byl počet členů 22 a 23 přispívajících. Roku 1921 vysílá sbor Josefa Moskala, Čeňka Štěrbu, Tobiáška Františka  a Kalenského Josefa do župní hasičské školy v Pardubicích.

Roku 1922 sbor pořádá první posvícenskou zábavu. Při velké vodě na Labi zahynul činný člen František Jelínek.

V roce 1923 se sbor povinně zúčastnil župního veřejného cvičení se sekyrkami v Pardubicích, které bylo jako zkouška na hasičský sjezd v Praze. Zemského hasičského sjezdu v Praze se jako delegáti zúčastnili Papík František, Kalivoda František a Sakař František. Sbor zasáhl při požáru v Hrobickém Dvoře a také ve Dřítči u Lišky, kde vyhořela stodola zvaná Vosykárna. Posvícenská zábava se pořádala i v Němčicích. Počet členů 23 a 29 přispívajících.

V roce 1924 dovršil sbor 40tiletého trvání. Byl dán návrh, aby se ve Dřítči konal župní sjezd. Ten byl však již župním výborem odhlasován do Nemošic. Vznikly z toho neshody. Sbor zamítl návrh župy uspořádat okrskové cvičení a bylo usneseno oslavy konati jen v domácím prostředí a to 16. listopadu 1924. K zajištění oslav byl zvolen komitát ve složení: František Vlachý, velitel, Štěrba Čeněk, Opa Josef, Schejbal Jan, Píša Karel, starosta obce, Kalenský Josef, Sakař František a Pavlíček Antonín. V tomto roce byla založena při sboru tzv. "samaritánská četa" ve složení Jaroslav Jení a František Kalivoda.

Zápis ze slavnostní schůze obsahuje následující: účast zástupce župy, sboru z Pardubic a více členů z Kunětic. Slavnostní schůzi zahájil velitel František Vlachý. Ve své řeči vzpomíná všech členů od založení sboru. Zástupce župy, přítel Kubeška ve svém projevu předává diplomy jubilantům Fr. Vlachému, Fr. Štěpánkovi z Němčic, Fr. Štěrbovi a Ant. Hýskovi, kteří jsou zakládajícími členy. Učitel Schejbal Jan přednáší podrobně dějiny sboru, počet členů, činnost, poměr i finanční. Požárů 50, schůzí 140, kdo, jak dlouho a jakou funkci vykonával. Chválí dobré vedení zápisových knih. Antonín Pavlíček, jednatel a zároveň starosta obce děkuje oslavencům za jejich vytrvalost a přeje jim hodně zdraví. Sbor obdržel podporu 800 Kčs od Zemského správního výboru a 150 Kčs od České pojišťovny za zdárné hašení stodoly K. Píši. Na schůzi 13. prosince 1924 se členové usnesli věnovat čistý výtěžek z plesu Jednotě Sokol na zaplacení jeviště.

 

V roce 1925 se odstěhoval do Předměřic nad Labem dlouholetý pokladní Josef. Syrůček, který byl členem 37 let. Byl jmenován čestným členem. Při valné hromadě byly provedeny volby. Zvoleni byli novým velitelem Tobiášek František, novým náměstkem velitele Josef Kalenský, novým četařem Papík František a novým nadhasičem Kožený František. Zůstali hospodář Hýsek Antonín, jednatel Pavlíček Antonín, Pokladníkem byl zvolen dosavadný velitel Vlachý František, který se po krátké době funce pro nemoc vzdává a novým pokladníkem je zvolen Frinta František.

Oslav se sbor zúčastnil v Sezemicích při odhalení pomníku Karlu Bezdíčkovi, francouzskému legionáři a prvnímu čs. praporečníku. V Dražkově se na žádost ochotnické a čtenářské besedy zúčastňují na odhalení desky Janu Kašparovi. V roce 1927 na oslavách 100 let výročí vynálezců ruchadla bratranců Veverkových v Pardubicích. V roce 1928 při odhalování pomníku padlých v Kuněticích a dva členy vyslal jako delegaci na slavnostní otevření Škroupova domu v Osicích.

V roce 1927 podává sbor žádost o podporu na zakoupení motorové stříkačky z věcného zemského hasičského fondu. V roce 1927 je 16 členů a 62 přispívajích. V roce 1929 zemřel František Štěrba a v roce 1930 František Vlachý, zakládající členové. 

Obec obdržela 5.000 Kčs a sbor v r. 1930 12.000 Kčs na novou motorovou stříkačku, která byla dodána od fy Ebrt z Prahy v říjnu 1930. Strojníkem byl ustanoven Mužík Čeněk. Se stříkačkou se cvičí a seznamují se s ní členové i občasné. Obec zaplatila stříkačku a nemá peníze na rozšíření a opravu zbrojnice. Potřebné práce provedli členové zdarma. Ve sboru začínají rozpory a politické různice. Funkce jednatele se vzdává Antonín Pavlíček, který tuto funkci vykonával 25 let. Jednatelem je zvolen Sakař František, ale i ten se funkce vzdává a je zvolen Mládek Bohumil.

V roce 1931 se sbor účastnil v Borku při oslavách odhalení pomníku padlých z I. světové války. Dále cvičí se žerděmi na krajském sjezdu při konání celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu v Pardubicích. Rozpory pokračují. Ruší se starý zvyk konati schůze střídavě v jedné i druhé hospodě a spolková místnost je určena u Ledvinků. Ruší se i evidence členů přispívajících, kterých již bylo 70.

Sbor daroval místní tělovýchovné jednotě Sokol 1.000 Kčs. Jsou provedeny volby, ale pro neshody mezi členy se funkce často mění. Nepomáhá ani účast zástupců župy. Svolávají se mimořádné valné hromady za účelem spor urovnat. V těchto letech byla vybudována za školou požární studna napájená vodou z Labe. Dnes je tato studna zasypána.

Na schůzi sboru dobrovolných hasičů dne 1. 2. 1934 byla dohodnuta smlouva s panem Ledvinkou, že pokud přiveze autem stříkačku k požáru, bude mu vyplacena náhrada za 1 km, a to v noci 2 Kčs, ve dne 1,50 Kčs a dodán mu benzín. Dále se jednalo o župní přednášce, které se musí zúčastnit i obyvatelstvo. Přednáška byla zaměřena na obranu proti letadlovému plynovému útoku.

V tomto roce sbor uvažoval o založení dorostu, ale tento záměr se nepodařilo uskutečnit. Celkem měl sbor 15 členů činných a 1 člena zasloužilého. Dva členové byli vyloučení, a to Čeněk Štěrba a Pavlíček Antonín.

V roce 1935 zemřel zakládající člen Antonín Hýsek. Dne 11. srpna se sbor účastnil na odhalení pomníku padlých v Dražkově. Byla provedena sbírka na postavení divadla Aloise Jiráska v Hronově.

V roce 1936 občané stále více využívají ochoty samaritánů. Koupeno bylo 100 m nových hadic a mlhová koncovka. Byly provedeny volby. Starostou sboru byl zvolený Kalenský Jaroslav, náčelníkem Tobiášek František st., místonáčelníkem Opa Josef, jednatel Mládek Boh., pokladníkem Frinta František, četařem a zároveň zbrojířem Mužík Čeněk, vzdělavatel Tobiášek František ml., nadhasičem Němeček Jan. Na této výborové schůzi bylo rozhodnuto uspořádat požárnický ples.  Zároveň byla stanovena cena na jednoho hudebníka 30 Kčs a dvě piva. Hudbu řídil František Tobiášek. Noční stráž zabezpečovali Mládek B. a Havránek.

V roce 1937 má sbor 17 členů, provedl 14 cvičení, 5 teoretických a 1 noční. Občané Dřítče, Němčic, Dražkova a Zástavy věnovali sboru peněžní dary.

V tomto období došlo k opravě hasičské zbrojnice. Náklady na opravy činily 859 Kčs. Vzhledem k tomu, že se chystaly velké oslavy - pálení vatry, členové sboru si dali přešít parádní uniformy k panu Hlouškovi, zdejšímu krejčímu.

 

Na valné hromadě v roce 1939 se opět jednalo o postavení sušáku na hadice, neboť již dávno bylo zakoupeno dříví. Poněvaďž však přislíbené místo pro stavbu sušáku bylo zamítnuto, ještě v témže roce bylo dříví prodáno. Sušák pak byl postaven až za 40 let v roce 1977.

Výbor provedl také volby nových činovníků: Čeněk Štěrba - starosta sboru, Josef Mužík - náměstek, Tobiášek František st. - velitel, Bohumil Mládek - jednatel, František Frinta - pokladník, Čeněk Mužík - zbrojník, František Tobiášek ml. - rozdělovatel, František Kalivoda - organizační zpravodaj, Antonín Trojan - velitel samaritánců, Jan Němeček, František Sakař a Josef Ledvinka - revizoři účtu, Kalenský, Havránek, Mrštík - smírčí soud, Antonín Hýsek, Antonín Trojan a Jan Němeček - náhradníci výboru.

Dle hlášení bylo provedeno samaritánskou službou v průběhu roku 50 ošetření. Do inventáře sboru přibyly jedny nosítka, jedna náhradní butelka s benzínem, dva ks svíček ke stříkačce a čtyři nové parádní blůzy.

Vzhledem k tomu, že finanční hotovost byla v průběhu roku 1940 utracena, rozhodl se sbor uspořádat 18. 1. 1941 ples. Ten se konal v hostinci pana Ledvinky, hudba pana Tobiáška s deseti hudebníky byla za cenu 660 Kčs. Výtěžek z plesu byl nulový. Pak se už žádný ples nekonal, vše bylo zakázané!  V tomto roce došlo také k doplnění inventáře (z důvodu případných náletů), a to o lopaty, krumpáče, sekery, vidle, kopáč atd. a k rozdělení sboru na stříkační (Mládek, Tobiášek, Frinta, Kalivoda Fr., Neměček, Trojan Fr. Tobiášek st., Mužík a Štěrba), lezci (Troníček, Mrštík) a ochránci (Kalenský, Hýsek, Sakař). Dne 20. 3. 1942 se dostalo velkého ocenění jubilantovi Hýskovi za 37 let práce v hasičském sboru u příležitosti jeho šedesátin. Starostou sboru mu byl předán pamětní list jménem obvodu č. 1 a Okresní hasičské jednoty č. 17 v Pardubicích. V tomto období poskytla samaritánská služba ošetření u padesáti lehčích a pěti těžkých případech. Pokladní hotovost činila 717,40 Kčs. 

Po dobu okupace bylo svoláno asi 10 schůzí, při každé byly členové upozorňováni, že neplnění rozkazu se trestá. K docílení respektování nařízení velitele sboru Františka Tobiáška bylo schváleno, že v případě neuposlechnutí zaplatí člen pořádkovou pokutu ve výši 100,- Kčs. Při opakovaném případě bude podáno hlášení Okresnímu úřadu. Dále velitel sboru nařídil pravidelné cvičení každé úterý a pátek večer.

Na schůzi sboru dobrovolných hasičů dne 25. 6. 1945 vzpomněl okrskový velitel Josef Opa zásluh, které pro nás vykonala Rudá armáda. Velitel Tobiášek ohodnotil chování clenů sboru v době okupace. Nikdo se nedopustil žádných přestupků, takže není třeba nikoho ze sboru vylučovat.

Na první schůzi po osvobození dne 3. 12. 1945 informoval jednatel Mládek o významu reorganizace - nutno skoncovat s lajdáctvím. Kdo nemá zájem být členem sboru a sloužit lidem, nechť své smýšlení vyjádří na valné hromadě, která se bude konat 10. 12. 1945. Na této valné hromadě se vzdal funkce dosavadní velitel František Tobiášek (ze zdravotních důvodů). Nové volby přinesly značné změny. František Tobiášek - starosta sboru, Josef Kalenský - místostarosta, Čeněk Štěrba - velitel sboru, Josef Mrštík - náměstek velitele, Bohumil Mládek - jednatel, František Bachura - pokladník, František Sakař - vzdělavatel, František Moskal - velitel samaritánský, Čeněk Mrštík - zbrojíř, František Sakař a Jan Němeček - přihližitelé účtu. Z neznámých důvodů se sboru odešli František Frinta (20 let pokladníkem), Josef Žáček, František Tobiášek ml., Oldřich Mužík, Antonín Trojan, František Trojan, Slavomír Štěrba, Všem odcházejícím bylo poděkováno za jejich dosavadní činnost. Ujednáno bylo, že se bude konati ples. Dne 25. března se koná schůze na počest Josefa Kalenského. Je mu 65 let a členem je 35 let. Za členy byly v tomto roce definitivně přijati František Jaroš, nar. 1914, který se stal zástupcem Čeňka Mužíka - zbrojíře a Václav Urbanec, nar. 1905, který se stal trubačem.

Na schůzi 6. 2. 1947 bylo rozhodnuto poslat obci Velká Polom částku 100,- Kčs jako příspěvek za utrpěné velké škody v době války a Zemské jednotě hasičské 10,- Kčs za brožuru hrdinů padlých v koncentračním táboře.

Pro neplnění povinností byl ze sboru vyloučen Ledvinka Josef. Byly přečteny děkovné dopisy Antonínu Hýskovi k 65tinám a Čeňku Mužíkovi k 60tinám. Tato blahopřání zaslala Dělnická hasičská jednota. Bylo usneseno zakoupit u Zemské hasičské jednoty dva kusy pracovních obleků.

Jednatel sboru Bohumil Mládek odchází do pokraničí a místo něho je zvolen 15. 5. 1947 Věroslav Panchártek. Na nácvičnou schůzi do Bohdanče jsou vysláni Josef Mrštík a František Moskal. Sbor se zúčastnil tryzny v Borku, Němčicích a v Pardubicích. Do samaritánského kurzu byli navrženi Trojan Antonín, Tobiášek Josef a Formanová Lidka. Dne 25. prosince bylo sehráno divadlo. V prosinci zemřel poslední zakládající člen Štěpánek František z Němčic. Členem byl 62 let. K podchycení celé činnosti sboru byl zvolen zapisovatel do pamětní knihy, kterým se stal řídící učitel Izák.

Do sboru byla jako první žena přijata Ludmila Formanová na funkci samaritánky. Uskutečnily se nové volby funkcionářů na dobu tří let. Zvoleni byli - František Tobiášek - čestný starosta, František Jaroš - starosta, Miroslav Pavlíček - místostarosta, Čeněk Štěrba - velitel, Josef Mrštík - 1. zástupce velitele, Věroslav Panchártek - 2. zástupce, Josef Tobiášek - jednatel, František Bachura - pokladník, Ladislav Izák - vzdělavatel, Čeněk Mužík - zbrojník, František Jaroš - zbrojíř, František Sakař, Josef Vosyka - revizoři účtu, Antonín Trojan - vedoucí samaritánské stráže, František Sakař - výcvikový referent, Josef Opa - jmenován čestným členem, Němeček, Kalivoda, Kalenský, Urbanec V. - členové výboru, Václav Forman, František Moskal - náhradníci. Okrskovým funkcionářem byl navržen Josef Opa. Volby byly jednohlasně schváleny.

Na jaře roku 1949 zemřel nejstarší člen sboru Hýsek Antonín. Všichni členové sboru se pohřbu zúčastnili a stáli u rakve čestnou stráž. Vzhledem k tomu , že sbor měl nedostatek finančních prostředků na zakoupení hasičského příslušenství, byla provedena sbírka dobrovolných dárců ze Dřítče a Zástavy, která činila celkem 4.465 Kčs. V tomto roce sbor prováděl výsadbu lesa, spravoval obecní cesty a v Máteřově se zúčastnil veřejného okrskového cvičení. Celkem členové odpracovali 936 brigádnických hodin v hodnotě 18.720 Kčs. První pomoc byla poskytnuta v 36ti případech.

 

Výtěžek z plesu pořádaného v roce 1950 byl věnován na pořízení místního rozhlasu v obci. Dne 23. února 1950 se koná slavnostní schůze na počest Jana Němečka a Tobiáška Františka, dlouholetého velitele a čestného starosty sboru, který však ještě tento rok zemřel. Dále zemřel pokladník Bachura František. Novým pokladníkem byl jmenován Bachura M. a zábranovým ref. Urbanec Václav. Koncem tohoto roku sbor obdržel dva díly hadic "B" a dva díly hadic "C". Byla provedena terénní úprava kolem nově vybudované studně, kterou MNV dotoval finanční částkou 1.000 Kčs. Dne 4. 9. sbor zasáhl při požáru u Trojanů ve Dřítči. Ve prospěch postiženého vybrali členové mezi sebou 4.000 Kčs.

V roce 1951 vešly v platnost nové stanovy a nová jmenování. Byly provedeny volby a zvoleni:

František Jaroš - předseda, Čeněk Štěrba - 1. místopředseda, Josef Opa - 2. místopředseda, Josef Mrštík - organizační referent, František Sakař - výcvikový referent, Věroslav Panchártek - jednatel - archivář, Antonín Hýsek - pokladník - matrikář, Ladislav Izák - kulturně osvětový referent a zástupce velitele, Václav Urbanec - referent pro preventivní ochranu, Antonín Trojan - samaritánský referent, Václav Forman - dorostový referent, Miroslav Pavlíček - referent pro odborné školení, Ludmila Formanová - referentka, ženská sestra, Jiří Frinta, František Kalivoda - revizoři účtu. Delegátem na okresní konferenci byl zvolen František Moskal. 

Sbor byl seznámen s novým zákonem o požární ochraně s tím, že spadá pod MNV a že v celé republice jsou zřízeny PO. V tomto roce sbor prakticky necvičil, ale zabezpečoval žňové hlídky až do 10. července.

Zemřel Josef Opa, člen a okrskový velitel a čestný člen.

V roce 1952 obdržel Čeněk Mužík  blahopřejný dopis do OHJ k 65. narozeninám. Nemocnému Václ. Urbanovi byl poslán dopis do nemocnice. Bylo provedeno 11 cvičení a odpracováno na hřišti 343 hod. V pokladně nejsou peníze. Vše se vydalo na vybudování požární studně u Němcových.

Při volbách došlo k těmto změnám. Zvoleni II. místopředsedou Sakař František, jednatelem Tobiášek František, výcvikový referent Panchártek Věroslav, dorostenecký referent Frinta Jiří.

Při výroční členské schůzi v roce 1953 došlo opět ke změnám. Předsedou byl  zvolen Urbanec Václav, referent dorostu Urbanec Josef, zbrojník Moskal František. Dosavadní zbrojník Mužík Čeněk, který byl zbrojířem 24 let, se uvolil ještě u stroje pomáhat.

V roce 1954 byly opět volby, při kterých byly provedeny tyto změny: Frinta Jiří zvolen II. místopředsedou a Bachura Miroslav jednatelem. Ostatní se nemění. Pořádá se ples a posvícenská zábava. V tomto roce také přejímají členové nové členské legitimace. Sbor obdržel od OV ČS PO přípis "Zvyšujeme požární bezpečnost v roce 1954". To nutí členy, aby provedli řádný úklid požární zbrojnice a veškerou výstroj a výzbroj uvedli do náležitého stavu. Je stanoven datum 4. 4. 1954 na provedení praktického cvičení V této době František Moskal odchází na vojnu a předává klíč od zbrojnice Čeňku Mužíkovi.

 

Předseda MNV Hloušek navrhuje sboru uskutečnit oslavy 70. výročí založení sboru, které se však nekonaly. V tomto roce bylo doplněno hasičské auto FORD potřebným příslušenstvím. Členové sboru provedli rekonstrukci celé požární zbrojnice a znovu se jednalo o postavení sušáku na hadice, ale k výstavbě opět nedošlo.

V dalším období roku 1956 - 1972 nastala v činnosti sboru stagnace. Dokladem tohoto stavu je to, že z této doby nejsou zachovány žádné písemné doklady. Ale činnost sboru pokračovala (dle pokladní knihy, kterou 27 let vedl Hýsek Antonín), pořádaly se plesy a jiné zábavy. Při požárech byli vždy schopni pomoci, ať to bylo v Dražkově či ve Dřítči. V Borku pomáhali naplnit požární nádrž. Rozšířila a opravila se zbrojnice pro požární auto. To bylo pro velkou spotřebu pohonných hmot dáno na zrušení. V této době největším negativním zásahem do života sboru byla v akci Z výstavba prodejny. Zbrojnice sloužila jako sklad vápna, cementu a ostatního stavebního materiálu a nářadí.

Do funkce předsedy byl v roce 1972 zvolen Václav Zachariáš a současně byl zvolen celý nový výbor (místopředseda - Borovec Václav, velitel - Frinta Jiří, referent politické výchovy - Martinec František, referent prevence - Urbanec Josef, referent organizační - Papík Zdeněk, jednatel - Panchártek Věroslav, hospodář - Hýsek Antonín, zbrojník a materiál. technik - Vosyka Jaroslav, referent CO - Vosyka Josef, referent mládeže - Tobiášek František). V této době nastal v činnosti sboru velký zvrat. Sbor se zúčastnil několika cvičení.

Po dalších volbách došlo opět k několika změnám. Velitelem se stal Borovec Václav, prevenci měl na starost Mrštík Josef a Sháněl Jiří, organizační Němec Josef, hospodářem byl Baudys Jiří a Rážek Jaroslav, II. strojníkem Mládek František a referentem CO Rážek Jaroslav. Základní organizace začala již pracovat. Ve zbrojnici byl proveden úklid a zavedeno světlo. Byla opravována, ale bez úspěchu stará "ebrtka". Proto po čase nám byla OPI přidělena starší PS 8, s tou se již jezdilo na okrskové soutěže. V obci sbor sbíral železo, pořádal požárnická posezení, dětské šibřinky. Byl konečně postaven sušák na hadice, jehož výstavba se projednávala několik desetiletí. Hasiči pomohli vybudovat v hostinci hygienické zařízení, pomáhali při úpravě sálu. Prováděli preventivní prohlídky, chodili na brigády a jezdili na zájezdy.

V činnosti sboru je třeba ještě zmíniti o pomoci občanům při velké katastrofě, která se stala 29. 1. 1977, kdy praskla hráz popelniště. Voda s popílkem zaplavila celý prostor mezi Labem, Dražkovem a Dřítčí. Ve Dřítči vnikla voda do všech domků na dražkovském konci, za kostelem a dosahovala až k silnici Němčice - Bukovina. V některých bytech byla voda až po okna.

 

Ke stému výročí si sbor pořídil 12 vycházkových stejnokrojů. Členská základna měla 36 členů. Odstěhoval se Josef Němec, Baudys Jiří a Štok Čeněk. V roce 1981 zemřel Sakař František ve stáří 79 let. Členem byl 59 let. Nejstarším členem je Štěrba Čeněk, kteý je ve sboru 64 let. Výbor pracoval v tomto složení: předseda - Rážek Jaroslav, místopředseda - Frinta Jiří, velitel - Sháněl Jiří, referent politické výchovy - Špičák Miroslav, referent prevence - Borovec Václav, referent organizační - Papík Zdeněk, jednatel - Panchártek Věroslav, hospodář - Zachariáš Václav, strojník a materiál. tech. referent - Mužík Zdeněk, referent branné výchovy a CO - Mrštík Josef, referent mládeže - Šimon Milan.