V roce 1906 je vyloučen František Rajek za neslušné chování, ale příští rok je přijmut zpět na zkušební dobu. Počet členů se každým rokem mění. Vystoupil jednatel Josef Bína a za jeho činnost je mu doručen Pamětní list. Novým jednatelem je zvolen Pavlíček Antonín, který tuto funkci zastával 26 let. Skoro každý rok zasahoval sbor u požáru, třeba až v Kuněticích nebo Hrobicích, ve Dvoře. Dne 23. 6. 1907 byl sbor podroben přehlídce župním dozorcem a zavedeny nové knihy - matrika členů a požární deník (tyto se nedochovaly) a jednací protokol.

V roce 1908 se sbor účastnil požáru v Bukovině u Červinků. Dne 28.září 1909 se konala oslava 25 let trvání sboru s tímto programem:

Ráno se sbor zúčastnil služeb božích. Společný oběd. Ve 13.30 přednášky a večer taneční věneček. Oslav se účastnily sbory z Bukoviny, Rábů a Sezemic. Při této příležitosti věnoval sbor 20 K Ústřední Matici školské. Přednášku měl učitel Urban ze Sezemic o významu českého hasičstva. O dějinách a činnosti sboru za uplynulých 25 let promluvil velitel sboru Vlachý František. Bylo přítomno 5 zakládajících členů a to: Vlachý František, Štěpánek František, Štěrba František, Hýsek Antonín a Rájek František. Pro jubilanty bylo zažádáno o medaile u CK okresního hejtmanství. Medaile byly uděleny příští rok a to opět 28. září slavnostním způsobem. Přítomni byli členové z Bukoviny, Borku, Býště a Sezemic. Přednášku měl opět učitel Urban a pořádal se i věneček. Obec Dříteč nechala ušít pracovní oblek všem činným členům. Sbor obdržel 80 K od Ústřední hasičské jednoty na zakoupení hadic. Uznání a pochvaly se dostalo sboru při požáru v Hrobicích u Salavců. Obec Hrobice na důkaz ocenění věnovala sboru 16 K. Členové mezi sebou vybrali 3 K ve prospěch chudých dětí na školách v poněmčeném území.

V roce 1913 provedl župní dozorce pan Vojáček přehlídku mužstva (již podruhé). 

Dne 18. července 1914 se konala poslední schůze sboru, jelikož 26. července v ranních hodinách byla na svátek svaté Anny vyhlášena mobilizace první světové války. Ze sboru narukovalo celkem 14 členů (Čech Josef, Pilař Josef, Konvalina Václav, Štěrba Jaroslav, Kalenský Josef, Štěrba Josef, Libčický František, Šimon Václav, Milichovský Josef, Tobiášek František, Němeček Jan, Vošoust Vincenc, Pavlíček Antonín a Zikl Josef).

Po dobu I. světové války nebyla ve sboru žádná činnost, neb větší část členů byla na vojně. Požár byl za tu dobu jen jeden, a to ve Dřítči 19. října 1916 u Kožených. Po čtyřletém přerušení válkou se první schůze hasičského sboru konala 9. ledna 1919 za přítomnosti 17 členů. Schůzi zahájil velitel František Vlachý, který vzpomněl na padlé členy - Josefa Milichovského, Václava Konvalinu a Josefa Jikla. Poté dlouholetý pokladník Josef Syrůček vyzdvihuje ve svém proslovu novou dobu, která nám nastává po osvobození. Nabádá členy k probudilé práci a svornosti v naší mladé svobodné republice Československé a provolává jí "Nazdar". Pak valná hromada pokračuje. Je podána zpráva jednatelská, pokladní a je přistoupeno k volbám.

Dosavadní výbor byl jen doplněn a zvolen nadhasič Tobiášek František, zbrojník Hýsek Antonín ml., cvičitel Stejskal Jan, učitel. Jako noví členové po válce se hlásí Moskal Josef, Jeník Václav a Stejskal Jan. Sbor má 17 členů. Je dohodnuto udělat pořádek ve zbrojnici a provést inventuru. Po válce se změnila i veřejná činnost sboru. Pořádá dále plesy. Sbor také cvičí se sekyrkami, žebříky a tyčemi na župních, okrskových a veřejných cvičeních v mnoha obcích. Byl také u přivítání prvního prezidenta ČSR T.G. Masaryka v Pardubicích při jeho návštěvě města.

Sbor se zúčastnil slavnosti při odhalení památníku svobody padlým a dobyvatelům naší samostatnosti ve Dřítči - přesné datum se nezachovalo. Další jeho účast byla při Husově oslavě na Kořínkově kopci ve Dřítči a 5. 10. 1920 při odhalení památníku padlých v Němčicích. V tomto roce pro zvýšení činnosti věnovali místní občané sboru z dobrovolných příspěvků 1881 Kčs. Sbor čítal 20 členů činných a 3 přispívající. Na požádání Okresní politické správy zastával sbor bezpečnostní stráž při pořádání "třešňové slavnosti" na Kunětické hoře konané dne 25. 6. 1922. Požární činnost vykazuje sbor u 4 požárů, a to v Zástavě u Dědků, kde shořela střecha obytného stavení, v Lukovně u Mlatečků, Bačinů a Sluků, v Dražkově u Kašparů a ve Dřítči u Tichých. V tomto roce byl počet členů 22 a 23 přispívajících. Roku 1921 vysílá sbor Josefa Moskala, Čeňka Štěrbu, Tobiáška Františka  a Kalenského Josefa do župní hasičské školy v Pardubicích.

Roku 1922 sbor pořádá první posvícenskou zábavu. Při velké vodě na Labi zahynul činný člen František Jelínek.

V roce 1923 se sbor povinně zúčastnil župního veřejného cvičení se sekyrkami v Pardubicích, které bylo jako zkouška na hasičský sjezd v Praze. Zemského hasičského sjezdu v Praze se jako delegáti zúčastnili Papík František, Kalivoda František a Sakař František. Sbor zasáhl při požáru v Hrobickém Dvoře a také ve Dřítči u Lišky, kde vyhořela stodola zvaná Vosykárna. Posvícenská zábava se pořádala i v Němčicích. Počet členů 23 a 29 přispívajících.

V roce 1924 dovršil sbor 40tiletého trvání. Byl dán návrh, aby se ve Dřítči konal župní sjezd. Ten byl však již župním výborem odhlasován do Nemošic. Vznikly z toho neshody. Sbor zamítl návrh župy uspořádat okrskové cvičení a bylo usneseno oslavy konati jen v domácím prostředí a to 16. listopadu 1924. K zajištění oslav byl zvolen komitát ve složení: František Vlachý, velitel, Štěrba Čeněk, Opa Josef, Schejbal Jan, Píša Karel, starosta obce, Kalenský Josef, Sakař František a Pavlíček Antonín. V tomto roce byla založena při sboru tzv. "samaritánská četa" ve složení Jaroslav Jení a František Kalivoda.

Zápis ze slavnostní schůze obsahuje následující: účast zástupce župy, sboru z Pardubic a více členů z Kunětic. Slavnostní schůzi zahájil velitel František Vlachý. Ve své řeči vzpomíná všech členů od založení sboru. Zástupce župy, přítel Kubeška ve svém projevu předává diplomy jubilantům Fr. Vlachému, Fr. Štěpánkovi z Němčic, Fr. Štěrbovi a Ant. Hýskovi, kteří jsou zakládajícími členy. Učitel Schejbal Jan přednáší podrobně dějiny sboru, počet členů, činnost, poměr i finanční. Požárů 50, schůzí 140, kdo, jak dlouho a jakou funkci vykonával. Chválí dobré vedení zápisových knih. Antonín Pavlíček, jednatel a zároveň starosta obce děkuje oslavencům za jejich vytrvalost a přeje jim hodně zdraví. Sbor obdržel podporu 800 Kčs od Zemského správního výboru a 150 Kčs od České pojišťovny za zdárné hašení stodoly K. Píši. Na schůzi 13. prosince 1924 se členové usnesli věnovat čistý výtěžek z plesu Jednotě Sokol na zaplacení jeviště.