1939-1949

Na valné hromadě v roce 1939 se opět jednalo o postavení sušáku na hadice, neboť již dávno bylo zakoupeno dříví. Poněvaďž však přislíbené místo pro stavbu sušáku bylo zamítnuto, ještě v témže roce bylo dříví prodáno. Sušák pak byl postaven až za 40 let v roce 1977.

Výbor provedl také volby nových činovníků: Čeněk Štěrba - starosta sboru, Josef Mužík - náměstek, Tobiášek František st. - velitel, Bohumil Mládek - jednatel, František Frinta - pokladník, Čeněk Mužík - zbrojník, František Tobiášek ml. - rozdělovatel, František Kalivoda - organizační zpravodaj, Antonín Trojan - velitel samaritánců, Jan Němeček, František Sakař a Josef Ledvinka - revizoři účtu, Kalenský, Havránek, Mrštík - smírčí soud, Antonín Hýsek, Antonín Trojan a Jan Němeček - náhradníci výboru.

Dle hlášení bylo provedeno samaritánskou službou v průběhu roku 50 ošetření. Do inventáře sboru přibyly jedny nosítka, jedna náhradní butelka s benzínem, dva ks svíček ke stříkačce a čtyři nové parádní blůzy.

Vzhledem k tomu, že finanční hotovost byla v průběhu roku 1940 utracena, rozhodl se sbor uspořádat 18. 1. 1941 ples. Ten se konal v hostinci pana Ledvinky, hudba pana Tobiáška s deseti hudebníky byla za cenu 660 Kčs. Výtěžek z plesu byl nulový. Pak se už žádný ples nekonal, vše bylo zakázané!  V tomto roce došlo také k doplnění inventáře (z důvodu případných náletů), a to o lopaty, krumpáče, sekery, vidle, kopáč atd. a k rozdělení sboru na stříkační (Mládek, Tobiášek, Frinta, Kalivoda Fr., Neměček, Trojan Fr. Tobiášek st., Mužík a Štěrba), lezci (Troníček, Mrštík) a ochránci (Kalenský, Hýsek, Sakař). Dne 20. 3. 1942 se dostalo velkého ocenění jubilantovi Hýskovi za 37 let práce v hasičském sboru u příležitosti jeho šedesátin. Starostou sboru mu byl předán pamětní list jménem obvodu č. 1 a Okresní hasičské jednoty č. 17 v Pardubicích. V tomto období poskytla samaritánská služba ošetření u padesáti lehčích a pěti těžkých případech. Pokladní hotovost činila 717,40 Kčs. 

Po dobu okupace bylo svoláno asi 10 schůzí, při každé byly členové upozorňováni, že neplnění rozkazu se trestá. K docílení respektování nařízení velitele sboru Františka Tobiáška bylo schváleno, že v případě neuposlechnutí zaplatí člen pořádkovou pokutu ve výši 100,- Kčs. Při opakovaném případě bude podáno hlášení Okresnímu úřadu. Dále velitel sboru nařídil pravidelné cvičení každé úterý a pátek večer.

Na schůzi sboru dobrovolných hasičů dne 25. 6. 1945 vzpomněl okrskový velitel Josef Opa zásluh, které pro nás vykonala Rudá armáda. Velitel Tobiášek ohodnotil chování clenů sboru v době okupace. Nikdo se nedopustil žádných přestupků, takže není třeba nikoho ze sboru vylučovat.

Na první schůzi po osvobození dne 3. 12. 1945 informoval jednatel Mládek o významu reorganizace - nutno skoncovat s lajdáctvím. Kdo nemá zájem být členem sboru a sloužit lidem, nechť své smýšlení vyjádří na valné hromadě, která se bude konat 10. 12. 1945. Na této valné hromadě se vzdal funkce dosavadní velitel František Tobiášek (ze zdravotních důvodů). Nové volby přinesly značné změny. František Tobiášek - starosta sboru, Josef Kalenský - místostarosta, Čeněk Štěrba - velitel sboru, Josef Mrštík - náměstek velitele, Bohumil Mládek - jednatel, František Bachura - pokladník, František Sakař - vzdělavatel, František Moskal - velitel samaritánský, Čeněk Mrštík - zbrojíř, František Sakař a Jan Němeček - přihližitelé účtu. Z neznámých důvodů se sboru odešli František Frinta (20 let pokladníkem), Josef Žáček, František Tobiášek ml., Oldřich Mužík, Antonín Trojan, František Trojan, Slavomír Štěrba, Všem odcházejícím bylo poděkováno za jejich dosavadní činnost. Ujednáno bylo, že se bude konati ples. Dne 25. března se koná schůze na počest Josefa Kalenského. Je mu 65 let a členem je 35 let. Za členy byly v tomto roce definitivně přijati František Jaroš, nar. 1914, který se stal zástupcem Čeňka Mužíka - zbrojíře a Václav Urbanec, nar. 1905, který se stal trubačem.

Na schůzi 6. 2. 1947 bylo rozhodnuto poslat obci Velká Polom částku 100,- Kčs jako příspěvek za utrpěné velké škody v době války a Zemské jednotě hasičské 10,- Kčs za brožuru hrdinů padlých v koncentračním táboře.

Pro neplnění povinností byl ze sboru vyloučen Ledvinka Josef. Byly přečteny děkovné dopisy Antonínu Hýskovi k 65tinám a Čeňku Mužíkovi k 60tinám. Tato blahopřání zaslala Dělnická hasičská jednota. Bylo usneseno zakoupit u Zemské hasičské jednoty dva kusy pracovních obleků.

Jednatel sboru Bohumil Mládek odchází do pokraničí a místo něho je zvolen 15. 5. 1947 Věroslav Panchártek. Na nácvičnou schůzi do Bohdanče jsou vysláni Josef Mrštík a František Moskal. Sbor se zúčastnil tryzny v Borku, Němčicích a v Pardubicích. Do samaritánského kurzu byli navrženi Trojan Antonín, Tobiášek Josef a Formanová Lidka. Dne 25. prosince bylo sehráno divadlo. V prosinci zemřel poslední zakládající člen Štěpánek František z Němčic. Členem byl 62 let. K podchycení celé činnosti sboru byl zvolen zapisovatel do pamětní knihy, kterým se stal řídící učitel Izák.

Do sboru byla jako první žena přijata Ludmila Formanová na funkci samaritánky. Uskutečnily se nové volby funkcionářů na dobu tří let. Zvoleni byli - František Tobiášek - čestný starosta, František Jaroš - starosta, Miroslav Pavlíček - místostarosta, Čeněk Štěrba - velitel, Josef Mrštík - 1. zástupce velitele, Věroslav Panchártek - 2. zástupce, Josef Tobiášek - jednatel, František Bachura - pokladník, Ladislav Izák - vzdělavatel, Čeněk Mužík - zbrojník, František Jaroš - zbrojíř, František Sakař, Josef Vosyka - revizoři účtu, Antonín Trojan - vedoucí samaritánské stráže, František Sakař - výcvikový referent, Josef Opa - jmenován čestným členem, Němeček, Kalivoda, Kalenský, Urbanec V. - členové výboru, Václav Forman, František Moskal - náhradníci. Okrskovým funkcionářem byl navržen Josef Opa. Volby byly jednohlasně schváleny.

Na jaře roku 1949 zemřel nejstarší člen sboru Hýsek Antonín. Všichni členové sboru se pohřbu zúčastnili a stáli u rakve čestnou stráž. Vzhledem k tomu , že sbor měl nedostatek finančních prostředků na zakoupení hasičského příslušenství, byla provedena sbírka dobrovolných dárců ze Dřítče a Zástavy, která činila celkem 4.465 Kčs. V tomto roce sbor prováděl výsadbu lesa, spravoval obecní cesty a v Máteřově se zúčastnil veřejného okrskového cvičení. Celkem členové odpracovali 936 brigádnických hodin v hodnotě 18.720 Kčs. První pomoc byla poskytnuta v 36ti případech.